František Ševčík, student 1. ročníku programu Ekonomika a management

Jaký je pro tebe rozdíl v distanční výuce na střední a na vysoké škole?

Jelikož jsem distanční výuku na střední škole osobně nezažil, nemohu tudíž popsat zásadní rozdíly. Z mého úhlu pohledu je studium na vysoké škole, ať už prezenční, či distanční, časově náročnější, ale zároveň je velmi flexibilní. Nikdo vás do ničeho nenutí a nikdo vás už nedrží za ručičku a neříká vám „Udělej si úkol, je to potřeba“. Mně osobně to vyhovuje, rozdělím si čas tak, jak já potřebuji, a zvládám do toho zakomponovat jak práci, sport, tak i zábavu i za těchto nepříjemných podmínek, které nás potkaly.

Jak vnímáš distanční výuku na VŠCHT Praha? Co bys vyzdvihl a co naopak zlepšil?

Řekl bych, že všichni vyučující se toho chopili zdatně, zvládají nemyslitelné a pracují za pochodu. Jsou vstřícní a nápomocní všem, kdo to potřebují, ať už se bavíme o studijních záležitostech, o jazykových bariérách či čemkoliv jiném. Rozhodně bych vyzvednul možnosti online konzultací a dobrou přípravu vyučujících na hodinu a kvalitní podklady. Možná bych se víc zaměřil na lepší zapojení do mimoškolních aktivit pro nové studenty ekonomie.

Povedlo se ti poznat nové lidi i během distanční výuky? Využil jsi některé aktivity, které nabízejí studenti (K3S, spolky, senátoři, Tutoři, ...)?

Popravdě jsem si nejvíc známostí udělal na seznamováku, na společném prvním dni pro ekonomy a dalších pár společných mimoškolních akcích. Samozřejmě jsem potkal nové lidi, se kterými jsem se skamarádil i během online výuky, ale je to úplně něco jiného, když tam chybí sociální kontakt. Bohužel jsem neměl příležitost se zúčastnit žádné z akcí pořádaných studijními spolky, ale věřím, že by to stálo za to. Využil jsem párkrát Tutory, když jsem potřeboval odpověď na otázky ohledně školy, zápočtů a podobně. Rozhodně bych se nebál jim napsat, jsou to moc fajn lidi.

Jak se vypořádáváš se samotou, odloučením od přítomnosti ve škole? Vzkázal nebo poradil bys něco svým spolužákům?

Se samotou se vypořádávat úplně nemusím, jsem v pravidelném kontaktu s rodiči a pár kamarády, co bydlí kousek od mého bytu. Když potřebuji, tak si s bývalými spolužáky zahraji na počítači a vyčistím si hlavu. Také mám práci, která mi vyplňuje část dne a zpestřuje mi monotónní dny, a s tím, že jsem si šikovně zlomil kotník před druhou vlnou korony, tak jsem nucen i k rehabilitaci. Takže za sebe můžu říct, že mám poměrně pestré dny a distanční výuka mi dost pomohla to vše stíhat. Svým spolužákům bych poradil, ať se obklopí lidmi, se kterými je jim dobře, a zkouší se zlepšovat v nových dovednostech nebo si přečtou novou knihu. Zpestřete si dny čímkoliv novým a jiným. Držím Vám palce a snad se brzy uvidíme v Carbonu.

 podzim 2020